Nicolas bydlí se svou rodinou a pěti sourozenci v Pečkách na Královéhradecku. V domě mne přivítal sám, protože tatínek, vodácký instruktor, byl v práci a maminka se zbývajícími sourozenci odjela do Prahy. Velmi skromný a pokorný dvanáctiletý chlapec mi v dílně ukazuje své kolo, které v rámci loňské triatlonové tour vyhrál. V dílně jsou kola a v chodbě na věšáku helmy pro všechny členy rodiny. „Kola máme všichni, jen nejmladší Alžběta, které je jeden rok, ještě svoje kolo nemá,“ říká Nicolas. Poslední výlet, který společně s celou rodinou absolvoval, byl prý do 5km vzdáleného lomu. Nicolas je nejen zdatným cyklistou, ale ve svém pokojíčku má vystavenou početnou sbírku medailí a diplomů třeba i ze závodu v kuličkách, desetiboje nebo vědomostního přespolního běhu. A nejen on. I jeho sourozenci mají ve svých pokojích spousty ocenění.
Vypadá to, že je vaše rodina hodně akční. Všimli jsme si horolezeckých chytů na stěně, máte tu žebřiny, všichni máte kola, spousty diplomů. Kdo vás ke sportu vede?
Máma. Jezdíme hodně na závody, na horolezeckou stěnu do Prahy a v zimě na lyže.
Na jaké závody jezdíte?
Na Kouřimskou olympiádu, kde se běhá, hází oštěpem, vrhá koulí,… Jsou tam všechny disciplíny jako na olympiádě. Tam většinou vyhrávám.
Co tě z těch disciplín nejvíc baví a co ti nejvíc jde?
Nejvíc mi jde běh, ale nejvíc mě baví vrh koulí.
Jaké další sporty máš a nemáš rád, a jak trénuješ?
Nehraju fotbal, florbal. Občas si zahraju s kámošema, ale neláká mě to. Nebaví mě kolektivní sporty, spíš individuální. Trénuju tím, že běhám s mámou, ale nemá teď moc času, tak běháme jednou týdně, někdy ani ne.V zimě jezdíme každý rok na hory.
A kam jezdíte?
Myslím, že se to tam jmenuje areál Modrá hvězda a je to v Krkonoších. Loni jsme tam ale nebyli, protože jsme neměli peníze a museli se kupovat nový kamna a sporák.
Co si pamatuješ ze závodu Slavata Triatlon Tour?
Asi to, že jsem vyhrál kolo. Měl jsem radost. Vlastní kolo jsem s sebou neměl, protože jsme jeli autobusem, kam se s kolem nemůže, a tak jsem si na závodech kolo půjčil.
Jaké jsi měl startovní číslo?
Měl jsem číslo jedna.
Věděl jsi, že můžeš vyhrát horské kolo?
Nevěděl. To nám máma řekla až na závodech. Když mě pak vylosovali, byl jsem šťastnej.
Pamatuješ si den, kdy ti kolo domů dorazilo?
Ten den jsem byl ve škole. Když jsem pak přišel domů, máma mi řekla, že tu něco nového přibylo. Vůbec jsem nic netušil. Pak jsem šel do dílny a uviděl nové kolo. Byl jsem šťastnej. Hned jsem na něj nasedl a objel blok domů.