Denisa Záhorská je jednadvacetiletou studentkou vysoké školy oboru sociální pedagogiky, která od svých 14 let vyrůstala v dětském domově v Opavě. Tam díky lidem kolem sebe, kteří utvářeli její zázemí a rodinu, dostala šanci žít svůj sen a naplnit svůj osud. Její velkou motivací je paradoxně její rodina, (Pokračování textu…)
Znám i případy, kdy biologičtí rodiče dětem peníze vezmou ve chvíli, kdy dospějí a dostanou z dětského domova mnohatisícovou „výslužku“… Ano. V dospělosti jim příbuzní často seberou i sirotčí důchod, který jim v dětském domově šetří, může se jednat i o částku 300 tisíc korun. I proto mi vadí, že je tak pliváno na dětské domovy, kde tyto děti naopak zázemí mnohdy nacházejí i v dospělosti. Když studují, mohou tam být do 26 let, při dětských domovech vznikají startovací byty,…
Janička přišla do Dětského domova v Chebu i s bratrem v roce 2008. Do té doby se žádnému zájmovému kroužku nevěnovala. V domově si ale většina dětí vybírá zájmovou činnost podle svých schopností. Tuto možnost dostala i Janička. (Pokračování textu…)
Každá cesta a naše předsevzetí má odraz našeho snu uvnitř, který v hloubi duše cítíme a máme strach ho přijmout či za něj riskovat . (Pokračování textu…)
Dnes večer na Radiožurnálu 25. 12. 2015! Nalaďte si nás od 23:05 a poslechněte si, co je u nás nového. "Hostem Večerního Radiožurnálu bude Tomáš Slavata, jedna z osobností rozhlasového projektu Hrdina.cz. Svým životním příběhem pomáhá dětem realizovat jejich sny. Společně s ním přijde i školák Dominik Horvát , který už nemusí být díky Tomášovi v dětském domově, a taky přítelkyně Pavlina Polakova." (Pokračování textu…)
Svůj šťastný den si na závodě konaném v parku Boženy Němcové v Karviné prožila tehdy svěřenkyně dětského domova, které má ve svém znaku ale i ve svém nitru jedno velké srdce. DD Karviná je místem věčného povyku neodolatelných dětí, které vám neustále lichotí a od první chvíle vás objímají a „milují.“ (Pokračování textu…)
Na vyhraném kole jezdí 15 km denně do školy a zpět. Je to jeho věrný dopravní prostředek a nedej bože, aby do Pardubic zavál sníh. V červnu bylo Gabrielovi z pardubického DD 18 let, studuje dvouletý nástavbové studium na učňáku, obor plynárenství. „Už jsem vyučený plynař a musím se pochválit, dal jsem závěrečný zkoušky na samý jedničky. Technický věci mě baví. S angličtinou je to ale třeba horší. Musím víc zabrat.“ (Pokračování textu…)
Vánoce se blíží a mnozí z vás už jistě přemýšlejí nad tím, co darovat svým blízkým pod stromeček. Když jsme dnes navštívili liberecké obchodní centrum, kde se konala dobročinná veřejná sbírka na nákup dárků pro děti z dětských domovů, vzpomněli jsme si na osmiletého Marka Jankovského, se kterým jsme včera dělali rozhovor v dětském domově v Krompachu. Jeho odpověď na následující otázku by asi otevřela oči mnohým, kteří si myslí, že peníze jsou kompenzací toho, co dětem bez vlastních rodičů…
Mezinárodní posádku studentů jsme tento týden „vyklopili“ v dětském domově v Krompachu na severu Čech. Ten se mohl těšit nejen na naši asistenci při výrobě adventních věnců, perníčků a preclíků, ale také na delikátní specialitu našeho nového kamaráda Ahmada z Německa, jehož rodina pochází až z Palestiny. Spolu s Ahmedem se s námi za dětmi podívala Karmela z Kazachstánu, Tonka ze Slovenska, která učila děti angličtinu v Kambodži a Pavla z Čech, která za pár týdnů nasedne do letadla směr…
Už dlouho v sobě hledám ta správná slova, jak vyjádřit a vysvětlit, jak často se naše společnost mýlí a jak se nechá strhávat mediálními kampaněmi typu „ústavní péče je špatná a je třeba ji stále reformovat“, a často jsou to právě dětské domovy, které jsou terčem útoků včetně lidí, kteří v nich pracují a často se jedná o lidi, kteří tam nejdou za finančním ohodnocením, ale za tím, že věří, že ty děti si zaslouží mnohem více. Máme ze sebou reformu pěstounství,…
