Mezinárodní posádku studentů jsme tento týden „vyklopili“ v dětském domově v Krompachu na severu Čech. Ten se mohl těšit nejen na naši asistenci při výrobě adventních věnců, perníčků a preclíků, ale také na delikátní specialitu našeho nového kamaráda Ahmada z Německa, jehož rodina pochází až z Palestiny. Spolu s Ahmedem se s námi za dětmi podívala Karmela z Kazachstánu, Tonka ze Slovenska, která učila děti angličtinu v Kambodži a Pavla z Čech, která za pár týdnů nasedne do letadla směr Kuala Lumpur.
Po příchodu do dětského domova jsme měli opět plné ruce dětí. Nejmenší se ujali česání a dělali z nás culíkaté princezny, ti větší se seznamovali s novými kamarády a následně se pod dohledem masterchefa Ahmada zapojili do příprav palestinské maklaby, která je směsí fritované zeleniny, koření a rýže posypané opraženými mandlemi podávaná s tzatziki omáčkou. Před jedinečným gurmánským zážitkem jsme děti doprovodili na slavnostní rozsvícení vánočního stromku, kde jsme za hustého sněžení přizvukovali vánočním koledám a sledovali malé raubíře, jak užívají koulování a bílé nadílky.
Promrzlí jsme se odebrali ke kulatému stolu na rodinku číslo šest, kde jsme všichni usedli k palestinské kuchyni, která provoněla celou místnost kari a báječně ladila se svěží jogurtovou omáčkou. Zdeněk Polreich by nad pekáčem maklaby jistě zaplesal 🙂
Na první adventní neděli jsme všechny děti nahnali do tělocvičny k mapě světa, abychom jim pověděli něco o zemích, ze kterých jejich noví kamarádi pocházejí a ukázali na mapě, kde leží Německo, Palestina a Kazachstán leží a jak daleko jsou od ČR. Věděli jste například, že v Kazachstánu žije až 130 národností a že tam jedí koně? Nebo že muslimové nejedí vepřové, protože prasata jsou geneticky velmi blízké člověku. My jsme si navíc ještě poslechli kazachštinu i arabštinu a poučili děti o tom, že Ahmad není žádný utečenec ze země, kde se válčí, jak se někteří mylně domnívali, protože to prý četli na internetu, a jeho národ je naopak velmi přátelský a zakládá si na rodinných tradicích a kultuře. To je i důvod pro to, že Ahmad mluví plynně arabsky i přesto, že se na rodil v Berlíně.
Po obědě jsme si zabalili saky paky a jeli podpořit osm šikulek mažoretek, které vystupovaly v libereckém obchodním centru pro veřejnost. Jejich vystoupení se nedalo nenechat bez potlesku a hromového pokřiku: „Výborně!!!“ 🙂
Moc děkujeme paní ředitelce DD Krompach a tetám, hlavně tetě Markétě, které nás opět vřele přijaly do svého domova a dovolily nám a našim novým kamarádům nahlédnout do života neobyčejně milujících dětí, které mají srdce na dlani. Těšíme se na další rande-vouz, „krompašáci“! Divadlo skončilo, opona spadla a hromová parta maže úprkem z Liberce do dílny věnovat se Hulkovi 🙂
Fotogalerie zde: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.10156256386480313.1073742108.198860980312&type=3