Ten Vánoční příběh jsme my sami a zaleží na nás, zdali se dokážeme u té štědrovečerní večeře podívat zpět a uvědomit si, co jsme vše v tomto roce stihli, vykonali, komu nebo čemu jsme pomohli, a také o koho jsme přišli a je v našich myšlenkách. To, čím jsou Vánoce výjimečné, je právě to, že tu chceme být pro své děti a společně s nimi věřit na ty zázraky a čekat, co nám přinese ježíšek pod strom. Jsou děti, které to štěstí nemají, a právě v tuto chvíli jsou to právě tety a strejdové v dětských domovech, které Vánoce pro děti dělají těmi výjimečnými, ale hlavně jim dávají to zázemí a jistotu, že na to nejsou samy. Přestaňme hledat, kde je, co špatně a co by mělo být lepší, pokud sami proto nic nedokážeme udělat. Někdo mluví a někdo koná, a to tak bude vždy, ale je to o nás a o tom Vánočním přání, kdy se dokážeme všichni spojit a udělat ty Vánoce krásné právě těm dětem.
Mějte všichni krásné Vánoce a buďte všichni tím vlastním příběhem a ježíškem pro své nejbližší. Život je jedná velká výzva a zklamat můžeme vždy, ale teď nás ten Vánoční duch může přenést zpátky do dětství, a tam, kdy jsme dokázali být opravdu šťastný bez starostí dnešní doby a toho boje dobra a zla kolem nás. Buďme na chvíli těmi dětmi s tou krásnou naivitou a snem v našich srdcích, kterého se nechceme vzdát.
Tetám a Strejdům z dětských domovů a vůbec lidem, kteří pomáhají. Buďte stále tím, kým jste a zůstaňte tou nadějí v té beznaději dětských příběhů. Za to Vám z celého srdce děkuji a nesmírně si Vás všech vážím.
Nepolevíme Hromová Parta a moc děkuji všem, kteří jste v tom s námi.