Janička přišla do Dětského domova v Chebu i s bratrem v roce 2008. Do té doby se žádnému zájmovému kroužku nevěnovala. V domově si ale většina dětí vybírá zájmovou činnost podle svých schopností. Tuto možnost dostala i Janička.
Nejdříve se přihlásila na tancování. Po půl roce ji to však přestalo bavit, a tak si vybrala jiný, podobný kroužek. „Byl to kroužek mažoretek, takzvané barbíny. Navštěvovaly ho většinou mladší dívky, a proto mě to také moc nebavilo,“ přiznává.
Změna nastala, až když přijel v roce 2011 do dětského domova na besedu triatlonista Tomáš Slavata, aby dětem převyprávěl svůj životní příběh. Tomáš sám pochází z problémové rodiny a jeho velkou motivací, proč život nevzdat, se stal sport, který naprosto ovlivnil celý jeho život. Byl to jeho sen, za kterým si šel. Beseda předcházela triatlonové soutěži, kterou Tomáš Slavata ve spolupráci s Nadačním fondem Albert pořádal. „To, že mě tety na soutěž přihlásily, jsem se dozvěděla až později. Hrozně jsem se bála, že to nezvládnu, že skončím jako poslední a v horším případě závod vůbec nedokončím,“ vzpomíná Janička. Závod se nezadržitelně blížil a ona měla čím dál tím větší trému. Měla pocit, že na kole toho najezdila málo a myslela si, že cyklistickou trať ani neujede.
Jana 2012 soustředění s Tomášem u Lago di Garde
V den závodu, kdy se po dlouhém přemlouvání tet postavila na start, z ní tréma spadla. Do závodu dala úplně všechno a regionální kolo nakonec vyhrála. „Měla jsem ohromnou radost, vůbec jsem nemohla uvěřit tomu, že jsem vyhrála bicykl. Radovala jsem se i z postoupení do celostátního kola Triatlon Tour, které se mělo konat v Praze.“
Na závody v Praze se už poctivě připravovala, aby podala co nejlepší výkon. A příprava se vyplatila, i když začátek závodu tomu moc neodpovídal. „Vystartovala jsem skoro jako poslední, ale průběžně jsem se dostávala do popředí. V druhé cyklistické části jsem hodně dětí předjela a dostala jsem se těsně na druhou pozici. V běžecké části jsem dokonce dokázala předběhnout poslední soupeřku, která byla přede mnou. Do cíle jsem doběhla celá zlomená, ale velmi šťastná. Pak jsem se dozvěděla, že jsem vyhrála cyklistický zájezd do Itálie. To bylo prostě fantastický.“
Cyklistické soustředění přímo u jezera Lago di Garda, kde mladí sportovci každý den běhali, plavali a jezdili na kole, si moc užila. Pro Janičku to byla vůbec první cesta do zahraničí. Domů do Chebu přijela opálená a šťastná.
„Tento úspěch i zážitek ovlivnily můj výběr zájmového kroužku. Hned po prázdninách jsem se přihlásila do cyklistického oddílu TJ Olympionik Cheb. S tímto oddílem jsem se dostala na soustředění do Prahy, kde jsem poprvé jezdila na silničním kole a k tomu ještě na ovále, což byl také nádherný zážitek!“
Nadační fond Albert Janičce hradí poplatky za kroužek, umožňuje jí chodit trénovat do posilovny na rotopedy a pomáhá i s pořízením potřebného vybavení. I díky tomu může sbírat své sportovní zkušenosti, vítězství i prohry a především dělat to, co ji tak baví. Velké díky patří Tomášovi, který tyto děti hledá přímo v terénu a my je pak můžeme podpořit.
Nadační Fond Albert 2015
Jana se teď věnuje cyklistice a jde pomalu za snem, který v sobě cíti.