Celý můj život je o tom, že na sebe potřebuji upozornit, abych na sebe neupozorňoval vytvářením problémů, které často vytváří děti, aby na sebe strhly pozornost dospělého světa, dělám to co dělám. Posílám dál jen to, co zachránilo mne, každý v tom uvidí to, co on sám chce (úspěch, naparování, žárlivost, výzvu či závist) já sám v tom vidím zachranu svého života a to, že jsem nepřestal bojovat a nestydět se za své city. Je to jen posun kupředu a to, že mohu žít své sny a bojovat každý den nejen za sebe. Je těžké vyjádřit, proč a co mne nutí být tolik potřebný a upozorňovat na sebe, ale jsem to já a tak to vždy zůstane. Život je výzva a já jen bojuji za to, co cítím a nechci, aby mne ovládl strach a méněcennost, díky tomu co jsem prožil. Chci cítit, že můj život má smysl a tím naplnit sebe, také postupně začít pracovat sám se sebou.
Je to stále hnáno silou, která vychází z toho co mne trápí a malého sebevědomí, které mi zustalo od dětství. Zatím přijímám chválu od lidí, ale nedokážu v sobě uvěřit tomu, že to tak je. Vše má i tu svou odvrácenou stranu a já za ní musím bojovat, abych dokázal zastavit v sobě to, co mne stahuje. Nevím jak to přesně vyjadřit, ale je super ten kontrast velké zodpovědnosti vůčí tomu co dělám a jak dokážu posouvat ty hranice hazardem. Risk je život a já jen riskuji, abych se posunul.
Vkládám video ze samotného skoku, kde jsem se dokázal udržet pouze za ruce a vyzvu, kterou jsem uskutečnil po pěti letech přemýšlení. Je to přesně o tom, že člověk musí v životě vykročit a zbavit se strachu v sobě, aby dokázal svůj život posunout kupředu. Přijmout pohodlnost dnešního světa a najít důvod proč něco nejde je vždy jednodušší. Přijměte výzvy a bojujte za to, co cítíte bez ohledu na strach. Moc díky Davidovi Anderlemu, s kterým chystáme další posun ve skocích na mostě. Takže se máte opravdu na co těšít 🙂 Je to krásný pocit, posunout sám sebe kupředu a věřit v sebe.
Jen otevírám temá, kterého se často lidé bojí a snažím je přinutit přemýšlet.
Tomáš Slavata