Víkend v plném nasazení. Ale pojďme od začátku.
V pátek jsem v dopoledních hodinách dorazil do Karolínky (Království Francků), kde jsme s Jan Venca Francke vyložili člun a poté sestavili. Ještě před obědem jsem pak v kempu předpřipravil Preciosa stage na sobotního Mácháčského pohodáře. Pak už jsme jako kompletní tým s Michal Francke a přáteli začali stavět zázemí celého závodu. Mácháčský pohodář jsme jako každý rok podpořili vším, čím jsme mohli. Tentokrát jsem byl možná víc servisák než organizátor. U vleku jsem se téměř nezastavil, přijelo opravdu hodně lidí a spousta z nich potřebovala pomoct s kolem. A potom přišel čas hlavního závodu. Jako každý rok jsem se postavil na start a nechal tam všechno. Mácháčský pohodář je pro mě srdcovou záležitostí. Michal s Vencou a jejich rodinou tomu dávají obrovský kus sebe. A to, že už 17 let můžu přiložit ruku k dílu jako člověk, kamarád i závodník, je pro mě velkou ctí. Je to krásný závod pro děti i dospělé. A když se člověk zpětně ohlédne za celým dnem, vidí, kolik odvahy, radosti a zážitků na tom závodě je.
Po vyhlašování dospělých kategorií už musím balit a připravovat přesun na protější pláž, kde už od ranních hodin Tomáš Novotný s Jana Novotná, svou rodinou a přáteli staví Doksyrace – Pálavarace. Před 13 lety, když se na mě Tomáš obrátil, zdali bych jim nepomohl s tímto závodem, tak jsem neváhal. Každý rok realizujeme dětské závody v rodinném duchu a pomáhám zase zajištovat vše co je potřeba, od motorového člunu, po ozvučení atd. Když si člověk vzpomene na ty první úplně první ročníky, kdy jsme tam stavěli dřevěné podium u vleku, je až neuvěřitelné, jaký kus cesty jsme společně ušli. Tomáš s Janou tento závod pozvedli na velkou úroveň, ale zase je to závod, kde to jádro přátel a lidí je stále stejné, a to je super. Všichni víme, co od sebe čekat a pomáháme si navzájem. Celým dnem provázel úžasný Stanislav Bartůšek, který svou energií pomáhá utvářet úžasnou atmosféru od začátku až do konce. A samozřejmě nemohla chybět ani naše tradiční štafeta. Venca, Petra, Marek a já jsme se jako každý rok postavili na start a užili si to.
Tento víkend je vždy plný přátel, se kterými se snažíme pro závodníky i děti udělat nezapomenutelným, vracíme se pak v pozdních hodinách všichni unavení, ale plný zážitků. Sport je spravedlivý a krásný, kdy bojujeme sami se sebou a posouvá nás samotné, mě zachránil a chci jen dávat tu jednoduchou myšlenku dál. Hlavně proto tolik pomáhám bez nároku na jakýkoliv honorář a všechny tyto akce pomáhám stavět nezištně s tím, že jsem mezi lidmi, které mám rád. Moc Vám všem díky.
Ve středu se uvidíme na Atletické Lize v Praze pro děti a o Víkendu už u Tomáš Strnad na Žamberském duatlonu. Sezona ještě nekončí, a ještě pomohu psát víc příběhu jak u dětí tak i dospělých.
Tomáš a jeho Hromová parta
Odkaz fotogalerie:
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10233125934666250&set=pcb.10233125990187638